Soupeřit ? Vítězit ? Prohrávat ?
Žijeme a tudíž existujeme. Ale jsme se svou existencí vždycky spokojeni ? Ve věku kdy se může napsat, že mám polovinu svého života již za sebou, zjišťuji že můj pohled na okolní svět se pořád vyvíjí a třeba oproti náctiletému je v současnosti úplně jiný. Dá se říct, že již mám nasbírané nějaké zkušenosti a podle nich se také řídím. Nejsem už tak výbušný, rychlý a ani konfliktní jako kdysi. Na všechno pohlížím více s nadhledem a již si nemyslím, že mohu plno věcí změnit. Jeden můj pohled na svět se, ale vůbec nezměnil - život je jeden velký závod a vítěz bere nejvíce ! Mám dva syny a snažím se je připravit na budoucí životní džungli, která se s nikým nemazlí, a proto je nemíním v dospělém věku nadbytečně podporovat nebo litovat. Myslím si totiž, že když je směřuji ke sportu, tak je vedu k soutěživosti a akceschopnosti. Jsem přesvědčen, že dostatečná kladná aktivita dokáže jakéhokoliv člověka dostat na úspěšnou cestu - i ten podprůměrný se může vypracovat na nadprůměr a průměrný se dostane mezi nejlepší, pokud ale na sobě intenzívně pracují a jsou svými cíly motivovány. Oba jsou již zažraní do svých sportů a chtějí být nejlepší. Mladší fotbalista Vojta se vidí v Pavlovi Nedvědovi a je přesvědčen, že ho napodobí - starší Honza zase věří, že jej uvidíme na trase Tour de France jakožto platného profesionálního cyklistu. Ano je to úsměvné a dosti nepravděpodobné, ale ani zavrhnout to nemůžu. Mám názor, že když člověk něco opravdu, ale opravdu chce a jde za tím intenzívně a dlouhodobě - tak toho dosáhne. A je jedno jestli se jedná o změnu pohlaví, nebo o olympijskou medaili - prostě ta šance tu je a jenom ten dotyčný se může k ní přiblížit svou touhou a dravostí až k jejímu naplnění. Mí synové Honza a Vojta soutěží - často prohrávají, ale také někdy vítězí. Oboje se musí naučit přijímat jako kladnou a zápornou samozřejmost. Prohra je musí do dalšího života motivovat k větší aktivitě a vítězství je zase nesmí uspat na vavřínech. Sport je prostě výborný učitel a perfektní drtič gaučových polehávačů, závistivých, ubližných, pasivních a pesimistických lidí, ale také přehnaně sebedůvěřivých a arogatních týpků. Sport snižuje agresivitu a vybíjí negativní myšlenky a stres. Aktivním sportem se naučí člověk prohrávat, ale i vyhrávat. Nevím o lepší výchovné přípravě mladých nezkušených lidí pro další budoucí život v dospělém světě, jenž přiznejme si - je někdy opravdu drsný.
Jsem již přes deset let úspěšný podnikatel. Dostal jsem za tu dobu hodně ran, ale také jsem sklidil úspěchy. Uživím sebe i rodinu a nestěžuji si. Vím proč to tak je - sport a především vytrvalostní závodní běh mně k tomu nejvíce pomohl. Během se nabíjím k aktivitě a současně vybíjím stresy a černé myšlenky. Rád porážím své soupeře a s respektem přijímám prohry. Při běhu je vždy jasné kdo je na tom lépe a kdo se zhoršil - kdo bojuje a kdo to fláká. Prostě nikdo se neschová. Motivuje mně dohánět výkonnost lepších soupeřů, kteří jsou ze mně nervózní když je potrápím. Současně mně dokáže vyprovokovat k větší aktivitě jakýkoliv útok někoho na mně kdo se v minulosti projevoval jako slabší soupeř. Sport a tím pro mně běh je skvělý už jenom tím, že nikdy neusnu a pořád mám co dělat a zlepšovat a porovnávat a zrychlovat a plánovat a dohánět a získávat a obětovat a ............... no prostě nikdy nezatuhnu ! Pasivita člověka zbytečně utlumuje a stresuje - naopak veškerá kladná aktivita ho dobíjí a motivuje ke zlepšení !
Tímto všem svým soupeřům, kteří mně letos porazili blahopřeji a těším se na příští sezónu kdy je určitě zaříznu :) Zároveň chci vzkázat všem svým soupeřům, kterým se to letos nepodařilo, ať nehážou flintu do žita, protože v příští sezóně to budou mít zase o trochu těžší ......... a to je přece motivace ! Ne ?
Komentáře
Přehled komentářů
Rosťo B.: myslím si,že ty narozdíl od Armstronga budeš běhu věnovat mnohem více času a trpělivosti - a tím se budeš hodně zlepšovat ..... jenom vydrž :)
Rosťo T.: nevím jestli u toho měli všichni tragédí tričko,ale určitě již pár tragédů běželo maraton rychleji než já :) ...... a díky za gratulace
Vlado: jsem hodně poctěn tvou návštěvou na mých stánkách a myslím si,že mně určitě všichni běžci bez rozdílu věku a výkonnosti mohou tykat ..... moc dobře o tobě vím a fandím ti ....... také vím,že jsi o mnoho lepší maratonec nežli já ...... a dokonce i něco vím o důvodech tvého odstoupení z OV maratonu,což plně chápu ...... čtu totiž pravidelně 42195.sk :) ...... díky za komentář !
veľa elánu
(Vlado Lipovský, 23. 11. 2006 20:56)Dostal som sa na Tvoju stránku /prepáč,že tykám/,nemá chybu,o niečom takom uvažujem aj ja,takže držím palec a veľa ľahko nabehaných kilometrov.V Ostrave mi to nevyšlo,ale nevieš pozadie môjho slabšieho výkonu po 20-tom kilometri,som od teba trocu starší,ale ešte o mne budeš počuť a mám za to,že ak sa zahryzneš do tréningu,tak ešte dokážeš hodne minút stlačiť zo svojho osobáku,to mi ver.S pozdravom Vlado.
perfektní sezóna
(Rosťa Tomeš, 23. 11. 2006 10:18)Petře, Tvůj, poslední osobák v LM je perfektní!Myslím, že nikdo ještě v Tragédím tričku M tak rychle nedal. Gratuluji!
Přesně tak.
(Rosťa Bažanowski, 22. 11. 2006 13:22)
Souhlasím s tvými názory na vytrvalostní běh a sport vůbec.Moje sezóna tak skvělá nebyla, ale co není může být.Armstrong taky ten NY marathon nezaběhl nějak zvlášť dobře ... tak co ....
http://www.bazanowski.estranky.cz/
Re:
(-W-, 24. 11. 2006 10:51)