Jdi na obsah Jdi na menu
 


ObrazekMěl jsem asi sen. V rámci víkendového rodinného výletu jsem přihlásil celou svou rodinku (manželku, oba syny a mně) na běžecký závod. Na to, že mí synové jsou ještě malí školáci a manželka vůbec neběhá, byl závod pro ně organizován na hodně dlouhé trati - celkem 12,5 km. V tomto případě by určitě neběželi, ale zkušení a chytří pořadatelé vyhlásili cíl závodu dle individuálních možností a chuti účastníků, tzn. od nějakých 500 metrů až do max. 12,5 km. Manželka s mladším synem si teda indiánsky odkluše krátký a hravý běh s ostatními maminkami a dětmi. Jenom můj starší syn si postavil hlavu, že napodobí tatínka a poběží celou délku závodu. Dobře totiž věděl, že se nejdříve hodnotí délka uběhnuté vzdálenosti, a až po té dosažený čas. Já měl, ale strach že se mi někde na dlouhé  a orientačně náročné trati ztratí, protože s přihlédnutím k jeho věku bylo jasné, že poběží někde vzadu startovního pole asi úplně sám. Ale zlatý pořadatel si ví vždycky rady a k mému synovi prostě bez řečí přidělí spoluběžce z řad klusajících organizátorů. Samotný závod probíhá za rozdílného nasazení. Ve předu na doraz k vítězství až po závěr startovního pole kde z toho maminy mají pěknou jundu :) V cíli se sejdeme všichni spokojeni, vybití a vyvětraní. Hnedle se sprchneme a hupky šupky do termálního bazénku na vyplavání se. ObrazekDěti se vyřádí a vytopí až jim lezou červené oči z důlku. Rodiče i nerodiče se kvalitně vyplavou se ztvrdlých nohou po běhu. Všichni jsou příjemně unaveni a hladoví. Nevadí pořadatelé totiž po bazénu rezervovali pro všechny účastníky běžeckého závodu nedalekou restauraci s chutným obědem a slavnostním vyhlášením. No a protože nikdo nikam v neděli nespěchá tak si to všichni užíváme a obídek s chutí spapkáme. Máme všichni čas si mezi sebou popovídat a zasmát se. Při vyhlášení se začíná individuálně již od posledního místa s řádným potleskem všech přítomných. Hlavně ti nejmenší mají radost, že jdou na pódium kde obdrží pěkný diplom s velkým čokoládovým Mikulášem. V závěrečné tombole se opět dostane na všechny účastníky, kdy i obyčejná zubní pasta udělá radost :) Zábava se tak rozproudí, že se nikomu ani nechce domů a pěkný den si všichni prodlužují co nejdéle. Všichni si dobře rozumíme, i když kolikrát každý jiným slovanským jazykem - nu což však jsme všichni již dávno v EU, že ! Při pozdním loučení je všem na očích vidět, že příště přijdou zase a už teď se na to těší. To všechno nás stálo pouze jednu neděli s úhradou běžného startovného. Byl to asi hodně pěkný sen ..................

══════════════════════════════════════

Oprava ! Nebyl to sen ! Tohle všechno se mi reálně událo v jednu hezkou neděli 10.12.2006 na posledním závodě celoroční série „6. Grand Prix Energetyków“ v Polském Rybniku nazvaném jako „Bieg Mikolajkowy wokól Zalewu Rybnickiego“.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA