Jdi na obsah Jdi na menu
 


6. ÖMV LINZ MARATHON

15. 4. 2007

Obrazek

  Jako doprovod jsem si sebou vzal svého nejvěrnějšího fanouška, který tento výlet dostal odměnou za svou věrnost :) No a tím nemůže být nikdo jiný než moje milovaná manželka. Cesta proběhla celkem v pohodě. Našim autem jsme najeli v jednu stranu něco málo přes 500 km za nějakých 8 hodin. Fičeli jsme přes Brno na České Budějovice až do Lince přes hraniční přechod Dolní Dvořiště. V Linci jsme jenom trošku bloudili, ale nakonec jsme prezenci zdárně našli. Registrace proběhla v pohodě, kdy jsme se v pohodě domluvili posunkovou řečí. Horší bylo najít naše ubytování, které bylo rezervované ve čtyř hvězdičkovém hotelu Schillepark. Poznali jsme hodně různých Lineckých ulic a nucená vyhlídková jízda byla nakonec asi po hodině zdárně ukončena. Tentokrát v hotelu nám naše posunková řeč moc nezabírala, tak jsme byli nuceni použit naši nekvalitní angličtinu. Parkovaní a přesun zavazadel nakonec také proběhl pouze s menšími problémy. Moc se nám hotel líbil a oba jsme svorně usoudili, že v něčem tak přepychovém jsme ještě ubytováni nebyli. Také tomu odpovídala cena, kdy za jednu noc jsme vyplajzli 79,- Euro ! Odpoledne jsme se šli projít k Dunaji, kde nás také čekala Pasta párty. Doufal jsem, že se tam naposled před maratonem řádně najím. Bohužel, ale Rakušáci jsou ve svých porcích asi hodně striktní, protože o nášupu nechtěli ani slyšet ( manželka vyšla úplně naprázdno ). Ještě, že jsme jako správní Češi měli pro všechny případy svoje zásoby, kterými jsme se v podvečer v posteli řádně dorazili u TV. Únava byla tak veliká, že jsme již v 18 hodin oba tvrdě spinkali.

Obrazek 

  Ráno jsme se vzbudili asi v 6 hodin a ihned jsme oba ocenili kvalitu dlouhého spánku v klimatizovaném pokoji. Při svých pracovních a rodinných povinnostech jsme se již dlouho tak nevyspali - holt i za kvalitní spánek se musí asi dneska řádně zaplatit :) Snídaně švédského stylu v hotelové restauraci byla opět něco tak přepychového, že jsme z toho oba byli tumpachový. Byli tam nápoje od čaje, přes kávu, kakao, mléko až po různé ovocné džusy. Velký výběr všelijakého pečiva, zrní, ovoce, různých paštik salámů až po všemožné sýry. Oba jsme si dali skromně teplý čaj s pečivem a rychle vypadli, než by nastala hrozba nebezpečí přejedení. Obrazek

  Na start jsme oba došli pěškobusem. Na maraton bylo hodně teplo, což mě trochu deprimovalo, ale nakonec jsem usoudil, že mi vlastně ani tak moc horko nevadí - jenom musím na trati hodně pít a ochlazovat se. V maratonském startovním sektoru jsem se po chvíli postavil do čelních pozic, protože jsem se obával pozdější tlačenice. Ale obavy byli zbytečné. Nikdo se dopředu moc necpal a každý si dle svého uvážení a výkonnosti stoupnul kam chtěl. Ještě jsem se protáhnul a vyhlížel do zadních řad jestli někde nezahlédnu krajánky. Nic, ani ťuk. Vůbec mi připadalo, že jsem zde jediný Čech. Zepředu přiklusali eliťáci tmavé pleti, kteří si stoupli před nás jakožto pouhé výkoňáky. Proběhlo ještě pár fotek a rozhovorů. Po chvíli zazněl start. Chtěl jsem to rozběhnou na čas někde kolem 2:45:00 a tak jsem svižně pádil. Předbíhalo mně mnoho přepalovačů, ale já byl v pohodě - věděl jsem, že je za pár kilometrů opět potkám. První kilometr byl z kopce, tak byl dost rychlý - měl jsem ho za 3:28 min. Náhle jsem před sebou zahlédl běžkyni, která měla místo čísla příjmení Janeckova. Zeptal jsem se zda je Češka, ale ta mi něco odvětila německy. Omluvil jsem se a pokračoval dál. Po chvíli, ale na mě promluvila opět, tentokrát již slovensky, zda běžím celý maraton. Odpověděl jsem, že ano a ihned jsem sondoval na jaký čas to u sebe vidí. Zjistil jsem, že to chce jít stejně jako já a tak jsem se zaradoval, že mám souběžce. Poslední naše společné slova na trati byli o rychlém prvním kilometru. Bohužel asi po dalších čtyřech kilometrech jsem ji nechal za sebou, kdy jsem se zařadil do jedné pětičlenné skupiny, která byla pro ní asi již hodně rychlá.
Obrazek   Zpočátku nás bylo v naší skupině pět, ale již chvíli po 10 km (38:20) jsme běželi pouze ve třech. Mí dva kolegové to pro mě dobře táhli. Ale, protože foukal nepříjemný vítr tak jsem se snažil je i střídat. Na 15.km (58:20) jsem usoudil, že ztráta asi 50 sekund na původní plán není v tomto horku a větru tak hrozivá. Pořád jsem popíjel vodu a často jsem se jí také od hlavy až po paty poléval. Bylo to příjemné, protože vítr mě vždy po té chladil. Na půlmaratonu jsme všichni tři proběhly v čase někde kolem 1:21:30 hod. Následně jsme přeběhli po mostě Dunaj na jehož konci mě čekala vodonosička manželka, která mi úspěšně podala jediný můj povzbuzovák ve složení cca 0,2 litru energetického nápoje Shock, kterým jsem zároveň i dotlačil gel Carbosnack, jenž jsem celou dobu pocucával již od startu. Asi na 28.km se naše trojice rozpadla. Jeden můj souběžec od nás odpadl (později vzdal) a druhý mi zase utekl. Začal jsem cítit první krizovky, které byli asi důsledkem horka. Nastalo zpomalení a já již nebyl schopen běžet kilometr pod 4 minuty. Alespoň jsem udržoval tempo a se zklamáním sledoval jak se mi dobře rozběhnutý čas zhoršuje. Až do cíle jsem již běžel pouze sám. Dva běžci mě předběhli a já zase dva zalomené předehnal. Od 40.km jsem už doslova trpěl a těšil se do cíle. Doběh v centru na náměstí po koberci za velké podpory diváků byl skvělý. I když jsem byl hodně zničen, tak jsem se neubránil mnoha úsměvů. Diváků bylo i hodně na trati - a opravdu byli všichni skvělí. "Ziel" v čase za 2:46:57 hod. byl nakonec pro mě úspěch. Můj druhý nejlepší maratonský čas v těchto podmínkách opravdu těší. Později dobrý pocit ještě potvrdilo zjištění, že to byl absolutně dvacátý nejlepší čas (osmý v mé věkové kategorii). Když jsem si prohlédl výsledky dle mezičasů, tak jsem zjistil, že nakonec ani to mé zpomalení v druhé polovině nebylo tak hrozné,např. takový další Čech Richard Pleticha si to asi užil mnohem více. Obrazek
  V cílovém prostoru na Lineckém náměstí jsem měl pouze dva problémy. První byl chůze se schodů z důvodů značné bolesti unavených nohou a druhý bylo odporné citronové pivo, které pořadatelé nabízeli doběhnuvším. První problém jsem vyřešil delším odpočinkem na jedné lavičce, kde jsem navíc poznal konečně nějakou mou obdivovatelku, která se mě snažila ukecat k nějakému tomu hříchu. Jaký to byl hřích nevím, protože německy neumím - ale byla opravdu milá :) Druhý problém jsem vyřešil tak, že po počátečním žíznivém napití jsem obsah citronového piva v plechovce ponechal svému osudu na dlažbě Lineckého náměstí.

  Cesta zpět domů byla v pohodě. Sám jsem se divil, že mohu po maratonu takto v pohodě delší dobu řídit auto. Děkuji všem co mi již gratulovali k výsledku a moc děkuji Rosťovi Bažanowskému za kvalitní a rychlou prezentaci mé osoby :) Na závěr ještě uvedu pár postřehů jednoho pesimistického a zlomyslného skřeta Škaredohlídka:

- Hele! Stálo ti to vůbec za ty prachy(odhadem 8.000,- Kč) !

- Tak vysoké startovné (1.300,-Kč) a dostaneš jenom bavlněné triko a malou porci těstovin - ještě, že ta medaile v cíli nebyla papírová !

- Proč jsi běžel takovým nudným stylem, kdy jsi všechny mezičasy opakoval z minuloročních úspěšných maratonů ! To nešlo trochu zrychlit !

- Příště si raději něco odběhni doma, třeba v Ostravě a máš ušetřeno s jistotou, že pokud bude pařák tak nemusíš do toho jít !

  Nevěřte mu. On kecá a jenom to nechápe. Dřepí v gauči a v životě nic neuvidí, nezažije a vůbec si neužije - skřet jeden protivnej !

    Obrazek   Obrazek

    Obrazek   Obrazek

Obrazek

   Tento můj jubilejní třicátý odběhnutý maraton jsem věnoval svému nedávno tragicky zemřelému strejdovi Jaroslavovi Walovi. Ve své době stejně jako já také vytrvalostně běhal a několik maratonů má pod tři hodiny (třeba v Ostravě roku 1980). I díky jeho příkladu jsem dokázal v běhání přelézt hodně hranic o kterých jsem si v minulosti myslel, že jsou pro mě již nepřekonatelné. Běžel jsem tedy v Linci na jeho počest a párkrát jsem si na trati na něj vzpomněl stejně jako na jeho rodiče a bratra ( mého otce ), které svým odchodem hodně zarmoutil - stejně jako celou jeho rodinu (některé věci co se v životě dějí jsou nepochopitelné a složité).

Obrazek

Jaroslav Wala
* 22.03.1946
+ 11.04.2007

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

super cas

(ironman, 16. 4. 2007 16:33)

Gratulace, peknej cas, moc peknej.IM

Výborně

(Rosťa B., 15. 4. 2007 16:00)

jsi zaběhl v Linzi.Na začátku sezony 54sec za OR, skvělé! Na podzim budeš letadlo :)

Osobák

(Mara, 13. 4. 2007 22:00)

Budu Ti v neděli držet palce at Ti to vyjde!

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA