Jdi na obsah Jdi na menu
 


27. LIPTOVSKÝ MARATÓN (SVK)

14. 11. 2007

Liptovský Mikuláš. Maraton v tomto slovenském městě je neznámá veličina. Nikdo s místních asi tady ani neběhá. Když se zeptáte někoho na ulici jestli ví, že se zde běží maraton, tak Vám nejspíše odpoví, že „áno - takýto tu kedysi bol, ale už nie je - lebo bicykle predražili“. Přesto Liptovský maratón má pro mě zvláštní kouzlo a již po tomto druhém ročníku, který jsem zde odběhl s jistotou vím, že mě něco tady přitahuje. Možná to jsou překrásné hory Nízkých Tater se svěžím ovzduším, nebo blankytná přehrada, která vévodí celému kraji. Svou roli určitě hrají i vzpomínky na loňské emoce po doběhu LM. Možná je to klid, který vyzařuje z místních obyvatel, případně to může být zaběhlá organizace této sportovní události ....... nevím. Jedno, ale vím určitě. Liptovský maratón mám rád a budu se zde často vracet .......

Obrazek

10. listopadu 2007 jsem opět stoupnul na startovní čáru dalšího mého maratonu - byl v tomto roce již mým osmým. Moje příprava na něj nebyla nijak precizní a už vůbec ne dlouhodobá. Prostě jsem se rozhodl čtrnáct dní dopředu a po té jsem se již směroval v těchto pár dnech na tuto bílou linku. Lhal bych kdybych nedoufal v zázrak. V minulém roce jsem zde nejenom já zaběhnul  svůj osobák a byla to velká sláva. Nakonec jsem se na základě ne příliš dobré předpovědi počasí zklidnil a své cíle jsem stanovil v čase pod 2:50:00 hod. Při kontrole přihlášených maratonců jsem také usoudil, že moje ambice na umístění do pátého místa v absolutním pořadí jsou přehnané a tak jsem ustoupil k první desítce doběhnuvších. A udělal jsem dobře, protože jsem mohl dopadnout špatně - třeba jako Igor.

Obrazek

Peter Tichý, Vlado Lipovský, Igor Heleš, Róbert Tatrai - toto jsou pro mě páni maratonci. A tito byli přihlášeni na LM. Kdybych podal zázračný výkon na hranici své max. výkonnosti tak jsem mohl při selhání některého z uvedených do toho pátého místa doběhnout. Tuto myšlenku jsem opustil v tělocvičně při prezentaci, kdy Igor suše konstatoval, že ve startovním poli své věkové kategorie (40-49 let) má již tři soupeře, kteří ho letos porazili :) Zahlédl jsem také Pepu Kubáleho nebo Ondreje Evina a navíc několik neznámých Poláků vypadalo svým atletickým vzezřením hodně dobře. Jo,jo .... první desítka se rozpadala ....

Obrazek

Ambice byli tedy pryč a maraton přede mnou. Hned po startu se vytvořila velká skupina do které jsem se zařadil i já. S přibývajícími kilometry jsme sice postupně prořídli, ale tempo kolem 3:50 min. bylo pro mě perfektní. Na 10. km kdy nás bylo asi devět jsme měli čas přesně podle mého plánu 38:15 min. Na půlmaratonu nás již bylo pouze pět a čas něco kolem 1:21:30 hod. byl také dobrý. Ovšem po otočce na hrázi přehrady jsme zjistili, že první tři vedoucí závodníci před námi nemají zase tak velký náskok jak se zdálo. A tak se začalo závodit. Brzy jsme se potrhali. Odpadl jsem jako první, ale ještě dlouho jsem držel od svých soupeřů stejný odstup. Bohužel po třicátém kilometru (asi 1:57:00 hod.) jsem nedobrovolně zpomalil a maratonci přede mnou se mi postupně vytratili z dohledu. Nejhorší byli pro mě asi poslední tři kilometry, kdy jsem už toho měl opravdu dost a musel jsem hodně válčit s hlavou, abych se vůbec udržel v běhu. Nakonec jsem do cíle dorazil v čase 2:48:59 hod. na celkovém osmém místě.

Obrazek

Umístění v mé věkové kategorii mě nezajímalo, protože v LM není hodnocena. Asi tři minuty přede mnou doběhl Igor Heleš, kterého jsem ale neviděl. Nebyl prý moc spokojen. Myslím si, že to zkoušel na vítězství a asi mu to nevyšlo. Propadl se postupně s druhého až na sedmé místo. Škoda určitě na to měl a přál bych mu to. Chvíli po mě doběhl v kvalitním čase další Čech Josef Kubále. S ním jsem ovšem mluvil a vypadal dost spokojeně. Když jsem se trochu vzpamatoval skočil jsem si nejdříve do teplé sprchy a pak jsem si i zaplaval v nabízeném krytém bazénu. To bylo perfektní, protože po tomto jsem se hned cítil dobře. Ještě jsem se najedl v blízké restauraci guláše od pořadatele a zalil jsem to pivínkem. Nepamatuji si, že bych se cítil někdy po maratonu takto v pohodě. Připadalo mi, že můžu hnedle zase běžet. I následující dny potvrdili mou nezvykle rychlou regeneraci. A to je pro mě dobré znamení před blížicím se Porubským dvojmaratonem :)

Obrazek

Základní cíle jsem si splnil a tedy jsem spokojen. Letošní Liptovský maratón hodnotím hodně kladně a možná příští rok budu zde opět a rád.

  

  

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

byla by to skoda

(ironman, 20. 11. 2007 22:18)

Byla by skoda promrhat roky kdy mas na to poprat se o cas, kde by na druhem miste byla 3. Pozdeji by sis za to nadaval. Pridej v treninku, uber zavody a bude to stat za to.

Byť o dvě třídy

(Rosťa B., 19. 11. 2007 17:53)

slabší závodník, schvaluji změnu tvého programu. Myslím, že i kdyby jsi oba maratony běžel po 3:30, tak to zanechá v člověku hlubokou stopu. P2M je podle mne pro sběrače a ultra. Ty jsi přece rychlík. Jsem rád, že mám na půlku druhého zajíce. Tím prvním bude dle infa z Libotína Saša. Chci zaútočit na osobák pod 1:30.Takže ne maraton po 3:15, ale půlku pod 1:30. Díky chlapi :-)

Re: K zamyšlení

(-W-, 19. 11. 2007 8:23)

Samozřejmě máš pravdu Sašo. Chystám u sebe na příští sezonu nějaké změny. Jenom ještě nevím v jakém rozsahu. Ale být bez maratonu pomalu jeden rok to asi nevydržím :) A co se týče nadcházejícího dvojmaratonu v Porubě,tak jsem to asi špatně napsal. Původně jsem sice chtěl tréninkově odběhnout oba za nějakých 3:15:00 hod.,ale teď už asi uvažuji "pouze" o nějakém tom přidruženém závodě :) V Porubě uzavírám svou sezónu a tak si ji nechci nechat ujít. Navíc se tam sejde skvělá běžecká parta.

K zamyšlení

(Saša N., 16. 11. 2007 8:14)

Peťo, myslím, že máš na víc, než 2:45-2:50, chtělo by to zrychlit, třeba první 1/2 rok 2008 žádný maraton, ale rychlostní treninky a kratší závody a pak se přes léto připravit na nějaký kvalitní podzimní maraton ale Ty sotva doběhneš jeden, už píšeš, který poběžíš další.

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA