Jdi na obsah Jdi na menu
 


5. ECOL MARATON ENERGETYKÓW RYBNIK (POL)

3. 8. 2007

Obrazek

ObrazekTěsně před odjezdem odřekl účast Petr Minařík a hlavně Otta Seitl. Tím nám odpadlo jedno auto a nastal problém jak dopravit devět účastníků do Rybnika. Navíc se to zkomplikovalo ještě víc po té, když na mém vozítku nebyla na poslední chvíli obnovena technická prohlídka. V úvahu přicházel již pouze šedesáti kilometrový klus a náš pomalý přechod k ultra běžcům. Naštěstí mi jeden nejmenovaný sportovní oddíl zapůjčil svůj vyhrkaný devíti místný kočár zn. Fiat Ducato a mohlo se jet. Autobusek se líbil hlavně mým dvěma synům, kteří si sedli do zadních sedadel a strašně se bavili tím, že po každém menším hrbolu na silnici poskočili se značným zvukovým doprovodem až ke stropu vozítka. Z Havířova jsme vyrazili s manželkou a dětmi ráno o půl sedmé. Po prvních kilometrech naštěstí vymizela počáteční hrůza z očí mé ženy a tak jsme již v klidu nabrali v Orlové Igora Heleše a potom v ObrazekBohumíně Libora Svozila. Menší a očekávané opoždění Jardy Hrabušky, který přivezl na hranice ve svém osobáku Lenku Wagnerovou a Karla Budíka jsme se pokoušeli neúspěšně vymazat na cestách po polských silnicích. Leč hodně vytlučené silnice v Polsku a pomalá jízda Jardy nám zpoždění nezkrátili.  Na místo startu v Rybniku-Grabownia jsme dorazili asi třicet minut před startem. Prezence proběhla rychle a před maratonská převlékací a mazací příprava se také zkrátila na minimum. Jarda již předem avizoval, že ihned po svém doběhu startuje svou káru a letí na odpolední šichtu a proto hodně nelibě nesl předstartovní proslov organizátora maratonu Grzegorze Wnuka. Start dle propozic měl proběhnout v 9:00 hodin a Jardovi jeho kukačky signalizovali již 9:15 hodin ...... a Grzegorz mluvil a mluvil a mluvil ....... Jarda to nakonec nevydržel a hlasitě všem oznámil ať už běžíme, že ještě musí dnes do rachoty. No a tak se vystartovalo. Pracovně naladěný Jarda hnedle po deseti metrech důrazně zaútočil na celkové vítězství, ale po dalších deseti metrech mu došel dech. Později Obrazekna trati jsem zahlédl v křoví dvě rozevřené chlupaté půlky - ano byl to náš Jarda ......... odpoledne při pohledu na výsledkovou listinu jsem suše mezi zuby prohodil, že chybějících patnáct vteřin na soupeře před sebou Jarda pěkně protentoval :) Do cíle maratonu se dle vypravěčů vřítil jako zuřivý býk. Oči měl vypoulené a zalité krví. Mumlal něco o zaměstnaneckém absťáku a pracovní odpovědnosti, načež se prý opláchl v nejbližším lavoru zasedl do svého auta a nenávratně zmizel...... To jsem již byl s Igorem a dalšími dvěma Poláky v cíli. Igor si zaběhl v klidu a nikým nerušen pro své xté vítězství na maratonské trati. V cíli si pouze Obrazekstěžoval na těžký terén a velké dusno. Především dusno a teplo vytrápilo pěkně i mě. A i proto jsem ten den  neměl šanci Igorovi vzdorovat. Již ve druhém tříkilometrovém okruhu se ode mě Igor odpojil a běžel si své. Povrch maratonské tratě v Rybníku je opravdu hodně zajímavý. Běží se část po kamenité šotolině, část po kostrbatých kostkách, část po měkkém písku a nerovný hlíněný terén v lese hlavně v seběhu není také k zahození. Ve spojení se dvěma mírným kopečky je tento maraton opravdu jeden z nejtěžších co jsem kdy běžel. I z důvodu výše uvedených považuji můj letošní cílový čas 2:58:53 hod. za slušný (půlka 1:26:30). Ono se to těžko běží na maximum, když před Vámi nikdo ...... za Vámi nikdo .......... a cíl daleko :) Musím se zde zmínit i o našich dvou premiantech v naší výpravě. Lenka a Libor se rozhodli, že ještě před Ostravským maratonem si zaběhnou svůj první životní maraton v Rybniku. Opravdu si to užívali a nejenom já jsem jim jejich značně patrné endorfiny záviděl. Hodně dojemné to bylo hlavně po hlučném cílovém doběhu Lenky, která štěstím až pištěla :) No a v neposlední Obrazekřadě musím zde také napsat, že můj starší syn Honza absolvoval svůj první půlmaraton - sice částečně v indiánském stylu, ale má ho ! Při čekání na slavnostní vyhlášení jsme mlsali výborně připravené klobásky na grilu a zalévali to našim dobře vychlazeným pivkem (teda kromě mě, poněvadž jsem byl v.řiti.č). Toto předlouhé vyhlašování sice hodně zdržuje, ale zase jsme měli hodně času si pokecat a něco se navzájem o sobě dozvědět. Hodně se skamarádil Igor s mým nejmladším synem Vojtou, který se v něm vidí. No Igor se teda chtěl ještě skamarádit s jednou šikovnou mlaďočkou polskou maratonkyní, ale nakonec z toho asi nic nebylo :) Vyhlášení jsme si všichni užili, protože nikdo z účastníků nebyl vynechán, včetně mé ženy, která takto získala svou první běžeckou medaili :)  Zpáteční vyhrkaná cesta již probíhala celkem v klidu. Teda až na Igora s Vojtou, kteří v zadních sedadlech našeho autobusku trochu vyváděli :) Nakonec jsme se všichni i zhodli, že to vozítko zase není tak špatné a když si příště vezmeme dost piv nebo kinedrilu a na hlavu přilby tak to můžeme zopakovat :) Tak takový byl ve zkratce Rybnik - příště přijedeme zase !

Obrazek 

                          Výsledky tohoto maratonu jsou zde !

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA