VĚTRNÉ DNY
Všechno to začalo na PIM půlmaratonu v Praze kde se vítr předváděl co to šlo. Ráno to tak nevypadalo, ale když jsme v centru Prahy vylezl z metra tak to byl teda fičák. Ještě, že nevlastním pěšinku jinak by mi ji to určitě rozhodilo. Nu což, řekl jsem si. Třeba to do startu přejde. Nepřešlo. Chtěl jsem atakovat svůj osobní rekord 1:17:31 hod., ale bylo mi jasné, že to za těchto podmínek asi nepůjde. Přesto jsem se ihned po startovním výstřelu zařadil do rychlé skupiny, která to tempově výborně držela. Po pár kilometrech jsme sice prořídly, ale mezičasy nebyly nijak špatné. První pětka za 17:28 min. mě až vystrašila. Přisoudil jsem to větru v zádech načež později jsem se dozvěděl, že to tak úplně pětka nebyla. Pořadatelé si totiž z nás vědomě udělali trošku prdel. No co by jsme chtěli za to starovné, že.To desátý kilometr byl asi už dobře a čas 36:29 min. byl již reálný a pořád dobrý. Chtěl jsem jít kilometr po 3:40 min. a to bylo i na patnáctém kilometru plněno v mezičase 54:40 min. No prostě krása. Už jsme běželi se skupinou asi šesti běžců proti silnému protivětru a často jsme se střídali. Celkem nám to šlo. Jenom do řečí nám moc nebylo. Všichni jsme na špici funěli a makali co se dalo, kdy zase schovaní jsme pořád měli pocit, že to je pomalé. Na šestnáctém kilometru jsem si při pohledu na stopky s časem 58:22 uvědomil, že teoreticky již útočím na svůj OR v hodinovce :) Ale zhruba od toho 16.km na mě začali dorážet krize - prostě mi docházelo :( Musel jsem přestat střídat a začal jsem za grupou plandat. Na 18.km přišlo to co muselo. Roztrhali jsme se a já zůstal spíše v pozadí naší skupiny. Již jsem si to musel tahat proti větru sám a tím jsem vypadl z tempa. Jenom jsem doufal, že to bude v cíli pod 1:19:00 hod. Na dvacátém kilometru mi stopky ukázaly mezičas 1:14:05 hod. a já už nemohl. Přepočítal jsem si v rychlosti, že když poběžím za 4 min./km tak to pod 1:19:00 hod. určitě bude. Držel jsem kadenci nohou jak se dalo. Vzpomněl jsem si na dobrou radu od eN - zdrobnil jsem krok a zrychloval frekvenci rukou. Po chvíli jsem před sebou v dáli měl cílovou časomíru a na ní jsem přečetl 1:17:35 hod. Odhadl jsem, že by se to dalo zafinišovat i pod krásných 1:18:00 hod. A najednou „cvak“ začal jsem valit co to dalo. Samozřejmě silný vítr a rychlá časomíra proti mě. Trpěl jsem jak už dlouho ne, ale naskakující číslice jsem nespouštěl z očí. Sekundy naskakovali 49-50-51 ..... 56-57-58 ....... Již to nebyl finiš, ale plnohodnotný sprint z náklonem hlavy a trupu do čáry. Jo, jo, jo. Bylo to tam 1:17:59 hod. :) Na větrné podmínky výborné. Opět jsem se dobře na závod připravil. A asi je pravda, že když je forma tak mě nemůže nic zlomit. I když si říkám jak by to dopadlo, kdyby tolik nefoukalo. Určitě bych byl hluboko pod osobákem ....... škoda snad to ještě letos někde na půlmaratonu zlomím.
foto: behej.com
Po absolvování mého jarního půlmaratonského vrcholu jsem se z Prahy přesunul autem na Jižní Slovensko do Podhájské kousek od Bratislavy. Cesta byla rozdělena jednou nocí doma, ale pamatuji si, že to pěkně s autem v tom větru houpalo. Tam mě již čekal můj starší syn Honza, který zde absolvoval silniční cyklistické soustředění. Samozřejmě jsem si dotáhl také svou plečku a hned první den jsem si rozedral rozkrok do modra, když jsem absolvoval švih 92.km :) Další dny jsem na kole nemohl usedět, ale vydržel jsem to. Ráno běh asi 15.km, odpoledne silnička asi 80.km a večer termální bazének asi hoďku. Prostě byla to krása, která trvala pět dnů. Z těch pěti dnů nám pořád foukal vítr, ale dva dny to byl snad uragán - v balíku jsme jezdili s větrem průměr přes
Další sobotu jsem již zase závodil. Tentokrát na silniční desítce ve Veřovicích. A samozřejmě můj dobrý společník vítr byl opět u toho ! Byl to obrátkový okruh - tam mírně z kopečka a proti větru jsem to pěkně s eliťáky rozpálil kdy první kilometr byl za 3:12 min. !:)! Pak jsem odpadnul a trochu to zpomalil. Jenomže za mnou nikdo a přede mnou nikdo. Já sám opět proti větru :( Ovšem tentokrát jsem tempo udržel a na obrátce na 5.km to ještě vypadalo hodně dobře s časem 17:33 min. Myslel jsem, že to bude s větrem v zádech pod 36 min. v pohodě, ale nebylo .... Zpět to bylo sice po větru, ale většinou do kopečka. Běžel jsem od 2.km pořád sám a tak síly docházely a sekundy naskakovaly. Nakonec to bylo za 36:16 min. na celkovém 12.místě, kdy jsem v posledním kilometru ztratil tři pozice :( Celou dobu jsem před sebou hnal Romana Baláže, který byl asi z toho tak nervózní, že běžel pořád s hlavou otočenou do zadu :) No nic příště to snad vyjde, když si lépe rozvrhnu síly a poběžím lépe takticky. Hodně dobře se mi běželo prvních pět kilometrů, ale zase špatně poslední tři kilometry. Když to teď tak čtu ....... nepřepálil jsem to trošku náhodou ?:)?
foto: bažantweb
V neděli jsem si pro změnu zašel opět na závod. Tentokrát na Bolatickou 20. Ovšem únava z předchozího dne byla ještě znát a tak konečné absolutní čtvrté místo a třetí do 39-ti let potěšilo. Ovšem můj cílový čas 1:14:27 hod. na tak krosové a kopcovité dvacítce s únavou v nohách svědčí o tom, že ....... to nebylo celých
foto: X-Air.cz
Další víkend budu s rodinkou v Čavisově a doufám, že i zde prodám svou formu, jelikož někteří X-běžci mě opravdu štvou ...... :) A první květnové dny ještě nevím kde bych mohl běžet, poněvadž tam nemohu v termínovce nic najít ! No a potom již ladím, ladím, ladím a ladím ........ na PIM 2008 :)
Re: kdosi z X-AIRu
(-W-, 17. 4. 2008 17:52)