Jdi na obsah Jdi na menu
 


PRAGUE INTERNATIONAL MARATHON 2008

19. 5. 2008

Ovšem ne vždycky a ne všechno uvedené platí. Je jasné, že pokud se pohybuje maratonec na čelních pozicích tak asi závodí. Ale to platí pouze pro pár jedinců, kteří jsou ve startovním poli v menšině. Jiné to je již, když se maratonec rozhodne útočit na svůj osobní rekord. Takových může být na startu hodně. Je to vždycky riziko, protože běžet maraton na své maximum je hodně náročné. Již od startu musí být takový maratonec soustředěný a maximálně připravený běžet s vysokou intenzitou od začátku až do konce.

Obrazek

Na startu PIM 2008 nás bylo asi hodně běžců odhodlaných překonat sami sebe. Mezi ně jsem se postavil i já. Byl jsem připraven do toho dát všechno a překonat tak svůj loňský osobák z Ostravy, který měl hodnotu 2:45:38 hod. Dokonce jsem si dal za minimální cíl překonat již definitivně hranici 2:45:00 hod. Pokud by se to povedlo, tak bych byl spokojen.

Obrazek

Běžet PIM 2008 jako svůj jarní maratonský vrchol jsem se rozhodl již při minulém ročníku. Absolvoval jsem jej již po šesté a tím jsem se zařadil mezi věrné PIM King. Praze vděčím za to, že jsem začal s běháním a tak jsem jí to chtěl alespoň takto vrátit a darovat jí jeden z mých OR. Přípravu jsem započal již v lednu kdy jsem se zaměřil hlavně na objemy a tempové běhy (405 km). V únoru jsem v tomto pokračoval, ale s menšími zdravotními problémy (343 km). Březen byl již lepší. Začalo se trochu závodit a můj objem (408 km) ve spojení s kvalitou mě dost nakopnul :) Začal jsem zrychlovat tréninky, běhat úseky a fartlek. V dubnu jsem již cítil formu, ale díky únavě jsem ji ještě nemohl moc prodat. Objem již tak velký nebyl (359 km), ale při absolvování jednoho závodu týdně to již ani nemělo cenu tak vysoko držet. V závěrečné fázi přípravy mě moc potěšil můj výsledek v běhu Čavisov-Dolní Lhota (12 km za 43:03 min./9.místo) a hlavně můj nový osobák na dráze na 1500 metrů v čase 4:40.82 ve Frýdku-Místku deset dnů před PIM 2008. Tady se ukázalo, že běhat úseky a fartlek nebylo zbytečné. Získal jsem rychlost a měl jsem velkou radost. Odtud jsem si již na PIM 2008 věřil.

Obrazek

Maraton v Praze byl odstartován v neděli 11.05.2008 v 9 hodin ráno. Již v tuto celkem brzkou hodinu bylo dost teplo. Asi žádného běžce to netěšilo a i já jsem z toho neměl radost. Ale byl jsem natolik odhodlán a namotivován, že jsem to prostě ignoroval. Řekl jsem si, že alespoň vítr nefouká (později se to nepotvrdilo). Rozbíhat jsem chtěl v tempu 3:45 min. na kilometr a až na první dva kilometry se mi to celkem dařilo. Toto tempo jsem chtěl udržet až do půlmaratonu. Ztrátu, kterou jsem nabral zpočátku jsem už ovšem nijak cíleně nestahoval. Většinu tratě jsem běžel sám. Ne, že bych neměl s kým, ale tak nějak prostě jsem ani nechtěl. Každou skupinku, kterou jsem zpočátku dohnal jsem po chvíli i opustil. Soustředil jsem se hlavně na své pocity a tempo, které mi na 10.km vyneslo slušný čas 37:35 min. Cítil jsem se dobře a tak jsem pokračoval pořád se stejným úsilím. Na 17.km mě dotáhla ze zadu početná skupina, která se ale zrovna trhala a já se zařadil mezi její čelo. Byl tam i mě dobře známý Marek Procházka od nás z regionu. Tím, že mě tito běžci doběhly,jsem trochu znejistěl a dostal strach, že ztrácím tempo. Což bylo ještě brzo. Běželi jsme čtyři a bylo to na mě pocitově dost rychlé.Ovšem na 20.km byl náš čas výborný 1:15:20 hod. A tak jsme s Markem raději zůstali sami. Zde jsem měl asi jedinou krizi v závodě. Od dvacátého do třicátého kilometru jsem se proti mírnému větru trápil a zpomalení bylo tady. V ruce jsem si nesl energetický gel, který jsem do sebe během 5-ti km nasoukal - moc mi bohužel nepomohl. Na půlmaratonu to zpomalení ještě tolik vidět nebylo, protože čas 1:19:33 hod. byl pořád dle plánu, ale na třicátém kilometru jsem si v mezičase 1:54:10 hod. spočítal,že mé tempo je již někde kolem 3:50 min./km. Někde tady mě na to již upozornil i Marek a já dostal strach, že je osobák ohrožen. Promítnul jsem si celou svou dlouhou přípravu, včetně absolvování těžké superkompenzační diety před závodem. Viděl jsem jak v lednu běhám v Jeseníkách ve sněhu, jak v únoru v poklusu brodím bahno, jak v březnu na dráze se sebezapřením bouchám úseky 10x 800 metrů a nebo jak střídám tempový  běh v lese s rychlostním tréninkem. Všechno to bylo těžké a dlouhé a já to vydržel. Při tom vzpomínání jsem si z pod mého čísla vytáhnul sáček poslední záchrany. Byly to dvě gelové kofeinové tablety. Vím, že kofein byl kdysi zakázán jako nedovolená podpora, což už teď není, ale i tak bych tímto tehdejší nepovolenou hranici nepřekročil. Již třetí měsíc kafe vůbec nepiji a tak jsem doufal,že mi to pomůže. A světe div se. Pomohlo. A to tak,že okamžitě. Od třicátého kilometru mě to pěkně nakoplo. Marka i další běžce jsem nechal za sebou. Zase jsem běžel ve strojovém tempu, které nijak nebolelo :) Prostě to šlapalo. Do 35.km jsem byl úplně v pohodě. Potom se sice krize vrátila, ale to již bylo kousek do cíle a já jsem se snažil tempo kolem 3:55 min./km udržovat. Pořád jsem někoho dobíhal a předbíhal ...... bylo to prostě fajn. V Pařížské cílové ulici jsem si to hodně užíval. Diváci, cíl, nový osobák. Opět jsem to dokázal: 2:42:59 hod. - 34.místo absolutně, 6.místo v MM35 a desátý čech v cíli :) Byl jsem moc dojat a štěstí ze mě jenom stříkalo. Praho ! Děkuji ti.

Obrazek

Chtěl bych poděkovat za velkou a slyšitelnou podporu na trati Vlastovi Kacířovi z Českého Těšína a rodině Zedníčkových z Havířova, kteří mi svým povzbuzováním moc pomohli. Děkuji také své největší fanynce manželce, která mi držela se Simonou Celuchovou palečky a udělala mi i nějaké to foto na trati:) Hodně mě podpořili i mí běžečtí kamarádi Milan Celuch a Gareth Davies, kteří si PIM 2008 odběhli také. A nakonec také děkuji všem ostatním, kteří mi palečky drželi také - třeba i tajně :)

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Blahopreji

(Lenkaclenka, 24. 5. 2008 23:22)

Peto, klobouk dolu, jsem v tvem fanklubu/ Blahoreji ti!!!!

gratulace

(mirek, 20. 5. 2008 14:49)

musím se připojit ke gratulacím, protože teď už jsi se zařadil mezi maratonce,ktaří běhají solidní výkony a za poctivou zimní práci jsi byl spravedlivě odměněn.Na rychlejší trati a v lepším počasí bys to dal už pod 2:40 hod.Pražská trať a termín patří mezi ty těžší a pomalejší.Jen ty náběhy na mosty jsou nenápadné, ale stojí dost sil.Kolem vody to taky pořádně fouká a bere to sílu.Tak vydrž a na podzim si vyber počasí i tratˇ, která ti pomůže k výkonu pod 2:40.MÁŠ NA TO.

Gratulace

(Beet, 20. 5. 2008 10:23)

Krásný výkon. Gratuluju. Umíš se na vrchol opravdu připravit.

Obdiv

(Čtenář, 20. 5. 2008 9:32)

Velká gratulace k parádnímu výkonu. Je skvělé, když vynaložené úsilí je zhodnoceno výborným výkonem. Myslím, že Tě to posune ještě dál. Jen tak dál.

Gratulace!

(Marek Š., 19. 5. 2008 23:25)

Super čas! Občas slyším názory, že na PIMu se kvalitní osobák zaběhnout nedá(moc lidí, moc zatáček, kostky, obvyklé horko,atd.). Svým výkonem jsi dokázal,že to není pravda. Těším se,že na podzim se možná na nějakém maratonu střetneme.

Pěkné!

(Vlasta K., 19. 5. 2008 20:51)

Už jsem si myslel, že se článku o PIMu nedočkám ;-) Ale čekání se vyplatilo. Napsal jsi to úplně perfektně. Nemá to chybu. Fakt moc pěkné.
A taky díky za pochvalu, to vždy potěší :-)

Díky.

(Rosťa B., 19. 5. 2008 19:51)

:-)

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA